Škola „Podsovou“ informuje: Poruchy pozornosti u dětí

Téma poruch pozornosti (ADHD/ADD) je mnohdy plné mýtů a zjednodušení. Abychom mohli naše děti s těmito neurovývojovými odlišnostmi skutečně efektivně podporovat, je nutné ponořit se do detailů, které přesahují běžné „je neposedné“ nebo „je nepozorné“. Základní kámen pochopení poruch pozornosti leží v mozku. Nejde o špatnou výchovu, ale o odlišné fungování výkonných funkcí v prefrontálním kortexu – řídícím centru mozku. Vše má tedy neurobiologický základ.

U chlapců je porucha pozornosti (zejména typ s hyperaktivitou) diagnostikovaná zhruba 3x častěji než u děvčat. Objeví-li se porucha pozornosti u dívek, pak převládá spíše tichá forma – tzv. ADD (převážně nepozorný typ bez hyperaktivity). Mezi projevy ADD patří: zasněnost (dítě se často „vypíná“ a zdá se, že vnímá okolí jakoby „přes mlhu“), pomalé tempo a těžkopádnost (činnosti mu trvají déle, působí utlumeně), nevýrazné a tiché chování. Dítě není rušivé, a proto může být diagnóza snadno přehlédnuta (zejména u nadaných dětí, které své potíže kompenzují inteligencí).

Co z toho plyne? I zdánlivě klidné a „vzorné“ dítě, které často zapomíná a nedokončuje úkoly, může potřebovat zvýšenou pozornost a podporu.

Ačkoli má dítě potíže s udržením pozornosti u nezáživných úkolů, při činnosti, která ho skutečně zajímá se může objevit naopak hyperfokus – to je schopnost ponořit se do činnosti tak intenzivně, že nevnímá okolí ani čas. To je důkaz, že mozek umí pozornost udržet, jen potřebuje správnou motivaci a stimulaci (vizuální, pohybovou, emocionální).

• Snažte se maximálně využívat zájmy dítěte. Dovolte mu pohyb, který pomáhá s koncentrací. Dovolte pomůcky, které poskytují neškodnou smyslovou stimulaci – např. pružná guma omotaná kolem nohou židle, antistresový míček apod. To vše pomáhá tělu regulovat vnitřní napětí a zlepšuje koncentraci.
• Při domácí přípravě do školy využívejte krátké přestávky (protáhnutí, pár dřepů) po cca 15–20 minutách práce.
• Myslete na vizuální podporu dítěte – vylepení rozvrhů na viditelná místa.
• Úkoly krokujte. Místo „Napiš úkol,“ řekněte „1. Vytáhni sešit. 2. Přečti si zadání. 3. Vypracuj první příklad. 4. Zkontroluj. 5. Vlož do desek.“
• Jakékoli větší změny denního programu hlaste co nejdříve. Náhlé změny spouští stres a chaos v řídících funkcích.

Zatímco „klasická“ hyperaktivita s věkem často ustupuje, problémy s organizací, plánováním a vnitřním neklidem přetrvávají i do dospělosti a mohou vést i k sekundárním diagnózám jako úzkostné poruchy nebo deprese.

Pokud máte jakékoliv pochybnosti o tom, jak se Vaše dítě učí, soustředí nebo chová, neváhejte nás kontaktovat. Obraťte se na třídní učitelku nebo přímo na mě jako školního psychologa.

Jsme tu pro Vás, abychom společně našli vhodnou cestu podpory.