Deváťáci u soudu

Už to bylo konečně tady… po několika letech odmlky, kdy nám život zkomplikoval koronavirus, Okresní soud ve Frýdku-Místku zase vyhověl žádosti naší školy, abychom s našimi nejstaršími mohli být svědky soudního jednání. A tak jsme se 2. listopadu vypravili za praktickou výukou. Teorie ze školy již byla za námi, takže si žáci mohli ověřit, zda vše funguje tak, jak se učíme. Nikdo jim však nenasimuluje atmosféru, chování obžalovaných, svědků…

Paní soudkyně nás pozvala k případu projednávání výroby, distribuce a prodeje drog, což je stále aktuální téma.

A jaké znalosti, zážitky a pocity si děti odnesly?

• Všichni právníci oblékají speciální oblek – talár. Je černé barvy, lemovaný barevnými pruhy. Paní soudkyně švestkově modrými, obhájce modrými a státní zástupce vínově červenými.
• Překvapilo mě, jak byla paní soudkyně klidná a jak „zacházela“ se všemi stranami. Já bych o tak závažných věcech nedokázala rozhodovat.
• V čele soudní síně visí velký státní znak ČR.
• Mrzelo mě, že jsme neviděli celé jednání, protože se jeden svědek nedostavil.
• Bylo divné, že svědek říkal před soudem něco jiného, než původně tvrdil Polici ČR.
• Nevím, jak bych hájila někoho, o kom vím, že něco provedl.
• Překvapilo mě, že i když se svědek přiznal k nezákonnému chování, pro tento soud to není důležité, protože se projednává jiný případ.
• Každé jednání má svá pravidla… soudce sedí v čele, po jedné straně sedí státní zástupce, po druhé straně zase obhájce s obžalovaným. Soudce musí říci spoustu formalit… který je den, ve které místnosti se nacházejí, důvod jednání,…  Pak státní zástupce přečte žalobu, vyjadřuje se obžalovaný (ten „náš“ nechtěl hovořit, mluvil za něj obhájce).
• Pochopila jsem, že pořad Soudkyně Barbara může lidi jen zmást – ve skutečnosti jednání probíhá jinak.
• Snažila jsem se vnímat, jak se od sebe lidé liší a co je účelem jejich práce.
• Paní soudkyně byla velice milá, příjemná, ochotně odpovídala na naše dotazy a občas se i zasmála. Měla trpělivost se zmateným svědkem.
• Je zvláštní, že svědek, na rozdíl od obžalovaného, musí mluvit pravdu, jinak by mohl být také obžalován.
• Když se z nějakého důvodu (u nás proto, že nepřišel svědek) nedá případ uzavřít, je jednání odročeno na jindy.
• Byli jsme zvědaví, podle čeho se paní soudkyně rozhoduje, které případy jsou pro ni nejhorší (týrání), jak se ke své práci dostala.
• Nerada bych se někdy dostala na lavici obžalovaných.
• Viděla jsem, že i soudce je „jen“ člověk… chápající, trpělivý, příjemný. V soudní síni nebylo nepříjemně, ačkoli se projednávalo nezákonné chování.

Doufáme, že si skutečně všichni své znalosti dokreslili a upevnili a že se nikdy nebudou muset dostat do role obžalovaných.

Paní soudkyni patří obrovské poděkování, protože trpělivost měla nejen s účastníky jednání, ale také s námi… opravdu se nám věnovala a ochotně odpověděla na všechny dotazy.

A ještě nutno podotknouti, že ani letošní deváťáci škole neudělali žádnou ostudu. Ba právě naopak … jednání sledovali pozorně a nebáli se ptát se na to, co je zajímalo.

V. Šefčíková, N. Gvuzďochová, M. Horák, S. Segečová, V. Willingová, V. Kolářová, T. Rumianová – 9. A,
L. Drahotuská