Učit se můžeme i z pohádky

Pohádka jako psychologický fenomén hraje významnou roli v rozvoji dítěte od raného věku. Má však význam vracet se k ní i u školáků. Posiluje řečové dovednosti, je nenásilným prostředkem  morálního poučení a modeluje u dětí vzorce chování včetně pojetí dobra a zla. A na tom stavěla i naše cesta do pohádky, tentokrát s Červenou Karkulkou.

Příběh holčičky s červenou čepičkou nás ve třídě 2.C provázel celý první listopadový týden. Seznámili jsme se s různými verzemi pohádky, snažili jsme se najít mezi nimi rozdíly, ale hlavně jsme využili prvky dramatické výchovy: vyzkoušeli jsme si společné postupné vyprávění, návaznost příběhu a zasadili vše do problematiky etické výchovy. Děti diskutovaly o pojmech bezpečné a nebezpečné prostředí, o nutnosti poslouchat pokyny rodičů a také o sdělování informací cizím osobám včetně jejich sdílení na sociálních sítích.

Tak trochu třešničkou na dortu pro nás pro všechny, pro malé i velké, bylo výtvarné zpracování pohádky netradiční technikou. Tempery roztírané kartónem, malování na alobal a jemné vystřihování nakonec přinesly očekávaný výsledek – kulisu pohádky, v níž najdete Karkulku, les i zlého vlka. Byli jsme tak trochu v očekávání, jak naše snaha dopadne. A povedlo se, pohádku si budeme všichni dlouho pamatovat.

Renata Spustová