Projektové vyučování v programu Začít spolu jede na frýdecké „Jedničce“ na plné obrátky
Osmdesát prvňáčků naší základní školy prošlo na začátku září adaptací na školní prostředí a režimové změny v souvislosti se začátkem školní docházky. Již od svého školního startu si naši nejmenší vyzkoušeli práci v centrech aktivit v programu Začít spolu, který je doprovází hned ve třech prvních třídách prvního stupně.
„Díky projektům a aktivitám v centrech se děti učí táhnout za jeden provaz,“ vysvětlila vedoucí projektu v prvních ročnících Nikola Plasgurová a pokračovala: „Začátek jsme zaměřili na pravidla chování ve škole i k sobě navzájem.“ Hravou formu zvolila i učitelka 1.A Kateřina Miturová, jejíž svěřenci se vydali na imaginární dalekou plavbu. „Nejprve jsme navštívili Ostrov Ticha a Klidu. Zde je jediným žijícím obyvatelem papoušek Alfréd, který děti ostrovem provázel a pomáhal jim plnit zadané úkoly,“ popsala Kateřina Miturová.
V 1.B si žáci v programu nazvaném „Táhneme za jeden provaz“ vytvořili vlastní třídní pravidla a podepsali i smlouvu o jejich dodržování. Podle slov třídní 1. B a zároveň vedoucí projektu Nikoly Plasgurové se děti zaměřují především na komunikaci, vzájemnou spolupráci a pomoc. „Bývá složité týmy zpočátku ustavit tak, aby byly funkční, i děti hledají své role, přizpůsobují se sobě navzájem. Učí se požádat kamarády o pomoc a pomoci si,“ řekla Nikola Plasgurová a dodala: „Celý program je i o sdílení poznatků, což bývá pro ty nejmenší občas obtížné. Zároveň se učíme pracovat i s chybou. Vedeme děti k tomu, že chyba není něco špatného, ale je to náš kamarád, který nám vlastně pomáhá.“
Projektové aktivity si vyzkoušely i děti z „céčka“. Vytvořily si týmy, v nichž si aktivity center postupně prošly, povídaly si o nich a naostro začaly pracovat v projektu nazvaném „Jsem školák“ zaměřeném na rozvoj grafomotoriky, předčtenářských a matematických dovedností. Součástí první projektové ochutnávky bylo i vyprávění pohádky podle obrázků, ve kterém šlo zejména o vzájemnou spolupráci a rozdělení rolí. Ale i s tím si prvňáčci poradili.
V projektových aktivitách nejde jen o práci formou papír a tužka, o vyplňování pracovních listů. Učitelky využívají dramatizace, vyprávění pohádek, zkušenostní učení a především heuristické metody, kdy se dítě stává samotným konstruktérem svého poznání a učiteli připadne role průvodce či mentora. Děti se učí hodnocení, sebehodnocení, získávají postupně i praxi v supervizi v rámci jednotlivých center. Proaktivní metody práce projektu Začít spolu se promítají i do sociálních vazeb ve třídě. Kolektiv se tak v průběhu vzdělávání upevňuje a rozvíjí se výrazně i osobnost žáka.
Renata Spustová
