Bez včel by lidský život na zemi přestal brzy existovat

Možná je to trochu demotivující název článku, ale je pravdivý. Malí tvorečkové z říše hmyzu, a přitom složitý funkční organismus, na němž je lidský život přímo závislý. Včely. Právě ty byly tématem dvou projektových dnů ve druhých ročnících na naší „Jedničce“ v projektu Začít spolu.

Cílem bylo získat o včelách co nejvíce informací, umět s údaji dále pracovat, ale zároveň si i procvičit matematiku, český jazyk, programování a výtvarné dovednosti. „Program projektů jsme připravovaly s kolegyněmi společně,“ zmínila vedoucí projektu Jitka Hanáková a pokračovala: „Některé části jsme měli ve třídách stejné, jinde, hlavně ve výtvarných činnostech jsme se lišili. Ale i to má své kouzlo, protože si děti mohou na nástěnkách prohlédnout práce svých spolužáků.“ Na společném kruhu děti v úvodu celého projektu přicházejí se svými informacemi, v některých třídách vytvářejí paměťové mapy, jinde osvědčené pětilístky. Cílem je zejména porozumění textu, rozvoj čtenářských dovedností a samotná práce s textem. „Tentokrát jsme se však zaměřili i na písmo Comenia Script, protože po delším období distanční výuky je potřeba klást důraz na správné tvary písmen a úroveň psaní,“ doplnila Jitka Hanáková.

Iveta Kocourková je garantem práce s Ozoboty ve druhých ročnících. „Připravila jsem pro děti aktivity, v nichž si oživily dovednosti v práci s Ozoboty, zopakovaly si, jak vytvořit cestu pro malého Ozobota. Jako novinka byl připraven pracovní list s ozokódy, pomocí nichž měly děti simulovat včelí taneček před úlem,“ uvedla Iveta Kocourková a následně dodala: „Pomocí ozokódů se děti učí již od prvního ročníku hravou formou základům programování, uvědomují si význam krokování. Odměnou je jim pohyb  malého robota přesně podle jejich požadavků.

Děti zaujaly i výtvarné aktivity v ateliéru. V jedné třídě žáci vyrobili velký papírový úl se včelami, v jiné děti technikou tisku vytvářeli obraz včely v plástvi. „Tisk včelky byl docela náročný a moc zajímavý, hodně mne to bavilo,“ řekla Karolína Zapalačová  ze 2.B.

Projekt je často náročný i na domácí přípravu dětí, zvláště, když je téma zaujme. Své zážitky z projektu popsal i Ondra Tala z 2.A: „Mám rád projekty a vždycky se na ně těším. Když paní učitelka zadá nový projekt, tak s mamkou každý den chvilku hledáme informace v knížkách a na internetu a pak přemýšlíme, jak je zpracovat. Nejdříve jsme s mamkou vymýšleli úkol do matematiky. Bereme násobilku, tak jsem vytvářel příklady a mamka zase vymyslela, jak z příkladů udělat šifru. Když děti příklady spočítaly, dozvěděly se novou informaci o včelách. Já jsem si při vytváření úkolu procvičil násobilku a ještě jsem se naučil trochu líp pracovat s  tabulkou v počítači.

Pak jsem si vyhledával další informace o včelách. Nemám moc rád psaní, ale hodně rád kreslím, takže jsme přemýšleli, jak bych mohl tvoření co nejvíc zapojit do projektu. Rozhodli jsme se, že informace o včelách napíšeme do “včelích buněk” a mamka mi ukázala, jak se rýsuje pomocí kružítka šestiúhelník. Je to úplně snadné a už to umím. Papír jsem si pak ještě vybarvil akvarelovými pastelkami. Teprve potom jsem si na něj psal informace o včelách. Taky jsem si nakreslil včelu a popsal části jejího těla. A nakonec mi mamka ještě nakreslila úl a já jsem pojmenoval jeho části. Podařilo se nám sehnat i nějaké fotky s vývojem včely a ty jsme do projektu dolepili. Celé mi to zabralo několik hodin, každý den jsem pracoval chvilku. Do školy jsem pak přinesl ještě ukázat knížky o včelách, kousek včelí plástve a nějaké včelařské potřeby.“                                                                                           Renata Spustová