Jak jdou dohromady ježci s ozoboty? Nechte se překvapit.
Jedním z dlouhodobých podzimních tematických okruhů bylo pro žáky z projektových tříd Začít spolu na frýdecké „jedničce“ vybráno téma ježek. Během čtrnácti dnů se žáci seznámili s druhy ježků na území naší republiky, s jejich životními podmínkami, ročním cyklem, potravou, stanovišti, na nichž se u nás nacházejí nejčastěji, s mláďaty a to tak, že na konci období byli schopni o ježcích souvisle vyprávět.
„Příprava rozhodně nebyla jednoduchá. Informace jsme dětem dávkovali postupně, hravou formou, zvyšovala se obtížnost úkolů a náročnost prováděných myšlenkových operací,“ vysvětlila vedoucí projektového týmu na základní škole Národního umělce Petra Bezruče ve Frýdku Jitka Hanáková a dále řekla: „Na ježky se zaměřila centra matematiky, českého jazyka, centrum objevů i výtvarný ateliér.“
První projektové setkání bylo jednodušší, spíše seznamovací, a tak děti v matematice řešily příklady s ježky, vytvářely si slovní úlohy, prováděly rozklad čísel a zkusily si i první hravé matematické řetězce s téměř detektivní zápletkou. Český jazyk pracoval s říkankou o ježkovi, která byla i motivačním prvkem v ranním kruhu, děti ve skupinách nacvičovaly psaní prvních vět a hledaly v ježčích bodlinkách ty správné slabiky. V centru objevů si z brambory a párátek vytvořily vlastního ježka a nakonec si ho v ateliéru i namalovaly nebo mu prostě jen nalepily pořádné bodlinky z papíru.
Druhé setkání bylo mnohem obtížnější. Pro žáky z 1. A bylo zajímavé i tím, že se na jejich práci přišly podívat vyučující převážně z malotřídních škol, aby se v rámci tak zvané inspirativní hodiny pořádané pod hlavičkou místeckého KVICu podívaly, jakými způsoby je možné hravou formou rozvíjet matematickou gramotnost u těch nejmladších školáků.
„Naše znalosti o ježkovi jsme shrnuli společně na ranním kruhu, promítli jsme si prezentaci o ježkovi a poté děti ve skupinách vytvářely paměťovou mapu,“ řekla dále Jitka Hanáková. Děti pak dokonce v týmech prezentovaly své poznatky zaznamenané v paměťové mapě a procvičily se v samostatném vyjadřování.
Ale to hlavní všechny účastníky teprve čekalo. Součástí matematických center bylo kromě tvorby slovních úloh a matematických příkladů na základě obrázku také seznámení s ozobotem, malým robotem, který se dokáže pohybovat podle jednoduchých programů, ozokódů, či jen tak po vytvořených cestách prostřednictvím pěti senzorů nepřetržitě snímajících cestu připravenou pro ozobota. Děti v centru hledaly cestu pro ježka a připravily se tak na další práci s jednoduchými ozokódy a na programování malého robota.
V českém jazyce děti kromě práce s textem řešily křížovku, zapsaly tajenku, v objevech vytvářely ze šupin smrkové šišky malého ježečka a zkoumaly přitom, z čeho se taková šiška skládá. Součástí centra bylo i zaznamenání správného postupu a rozfázování činností. Ve výtvarném centru vytvořily ze slupek vlašských oříšků ježky, kterým z přírodnin vytvořily pelíšky. I s těmi se bude ještě dále pracovat.
„V centrech jsme tentokrát s kolegyněmi využily zásady kooperativního učení, přínosem byla zejména práce s paměťovou mapou a první seznámení s ozoboty, které u dětí vytváří předpoklady pro rozvoj informatiky a programování,“ dodala Jitka Hanáková a uzavřela: „Centra byla nabitá novými informacemi, dovednostmi a věřím, že pro děti i vyučující, které nás na inspirativní hodině navštívily, byla obrovským přínosem.“ Renata Spustová
