Historie školy aneb „Jak to vše začalo“

Jak to všechno začalo

První podnět ke stavbě školy dal nový školský zákon z roku 1869, podle něhož byly rušeny školy hlavní a zřizovaly se školy měšťanské. Téměř 20 let uplynulo od jeho vydání a Frýdek neměl samostatnou budovu měšťanské školy. V dubnu 1888 se městská rada usnesla, že na počest 40 let panování císaře Františka Josefa I. bude postavena jubilejní měšťanská škola a 2.12.1888 v den narozenin císaře byl položen základní kámen. V písemných materiálech je uvedeno: „Stavba této monumentální budovy, jež je chloubou městské architektury, netrvala ani 10 měsíců“.

15.9.1889 – zahájeno vyučování v nové škole

Počátky naší školy jsou německé. Ve školním roce 1889/1890 započala výuka na německé měšťanské škole chlapecké, po dvou letech byly otevřeny třídy dívčí školy.

K obratu došlo v roce 1919. Podle údajů z kronik převrat v roce 1918 přišel v hodině dvanácté a zachránil Frýdek před totálním poněmčením.

17.2.1919 – počátek českého školství ve Frýdku

Podle dopisu tehdejšího ředitele školy R. Sedláčka: „Ode dneška patří českým dětem ve Frýdku krásná budova včera ještě německé školy Volks und Bürgerschule, v níž se nám ztratilo tolik generací. Na pyšné kopuli školy vlaje radostně prapor běločervený – německý nápis zastřen je bílým polem, na němž rudě září radostný pozdrav „Vítáme Vás !““.

Slavnostní hosté se scházejí, schodiště se naplňuje obecenstvem. Na věži bije 10 hodin. Ulicemi města vine se dlouhý zástup – to je česká škola – 1280 dětí, budoucích občanů republiky, naše pokračování a radost!. Když stanuly první čtyřstupy u školy, byly poslední někde u městské spořitelny.

Za školu byl zaslán do Prahy p. prezidentovi tento telegram:

„Panu presidentu Republiky Československé v Praze. Pane presidente republiky ! České děti vcházejíce dnes do české školy, děkují Vám za to štěstí a přejí Vám za to dlouhého zdraví a mnoho radosti v té naší osvobozené vlasti.“

1919 – 1920

Českého školství se nepříznivě dotknul plebiscit vyhlášený na Těšínsku. Němci v naději, že mohou získat opět bývalé své moci, všemi prostředky snažili se národnostně vlažné frýdečany získat pro sebe. Tím se stalo, že dobré dvě třetiny žáků původu českého zůstalo v německých školách. Děti v německých školách dostávali více šatů a obuvi, než ve školách českých, neboť školy německé měly asi jen třetinu žactva vzhledem k počtu žáků ve školách českých.

Zápis konal se ve dnech 29., 30. a 31. srpna. Zapsáno bylo 320 žáků. Ředitelem školy byl ustanoven Antonín Hrozek.

1920 – 1921

Učitelstva se nemile dotklo, že bylo nuceno sestaviti volební katastr v obci a provésti sčítání lidu. Tím zkráceno bylo vyučování téměř o měsíc a nepravidleným vyučováním utrpěla kázeň a svědomitost žactva.

Zápis konal se ve dnech 29., 30. a 31. srpna. Zapsáno bylo 345 žáků. Celkem měla škola 8 tříd. Pro nedostatek místností byl upraven fyzikální a přírodopisný kabinet na učírnu a pomůcky umístěny ve sborovně chlapecké měšťanské školy.

1921 – 1922

Paritním zákonem zbaveno jsouc učitelstvo tíživých starostí existenčních, s radostí a obětavostí chopilo se práce ke zvýšení duševní úrovně žactva ve škole a slezského lidu, aby probudilo v něm vědomí českého člověka a křísilo v něm lásku k vlasti a vědění.

Od rána až do desáté večer i déle, každého dne i v neděli a ve svátek bylo vyučováno ve školní budově žactvo i dospělí. Česká škola nabývala na významu a zájem o ni rostl v míře netušené.

Kvůli nízkému rozpočtu muselo být užito sbírek aby mohla býti zakoupena výzdoba chodeb a učíren, pořízeny sbírky pro kreslení, koupeny knihy pro žákovské knihovny. Za státní subvence 10.000 K byly zakoupeny stoly a židle do kreslírny, nákladem obce byly nově zařízeny splachovací záchody a vymalovány místnosti školy. Z paušálu obce obnosem 5 tisíc korun byly opatřeny sbírky přírodopisné a přírodozpytné.

25.6.1924

Nejvýznačnější a nejradostnější den naší školní mládeže – první president republiky československé a spolubudovatel její T. G. Masaryk navštívil Frýdek.

1928 – 10. výročí české školy

28. října již před 9. hodinou ranní stojí šiky dětí seřazeny ve dvoře budovy školni pod sovou. Starosta města R. Dokuli promlouvá stručně o významu 28. října a státní vlajky pro děti. A již vystupuje na stožár státní vlajka a hudba hraje naše drahé hymny. Nyní vystupuje na podium žák a hlasitě předčítá:

„V památný den desátého výročí osvobození národa československého ze jha poroby, kdy vláda věcí jeho vrátila se do rukou československého lidu, veřejně osvědčujeme a slibujeme před vlajkou československou a před celou veřejností, že chceme památku padlých za naši svobodu ctíti, osvoboditelů národa si vážiti, příkladu našich předků následovati, strádající naše spoluobčany povznášeti a síliti, pravou demokracii a snášenlivost zachovávati a pěstovati a v případě potřeby za tento náš stát do posledníkrůpěje krve bojovati a jej chrániti, věrni v blahu, věrni v utrpení, věrni až do smrti.“

1929 – mrazy ve Frýdku a střední Evropě

3. února 1929 nastupují záci do školy a již první dvě hodiny učitelstvo jest nuceno ošetřovati žáky, neboť přišli do školy s omrzlými údy. Bylo ráno v 8 hodin -34 stupňů. Druhého dne mrazy postupují, návštěva ochabuje a odpoledne zamrzá všechno splachovací zařízení v celé budově školní.

Místní školní rada ve Frýdku zastavuje výnosem z 5. února 1929, č. m. š. – 16/1 vyučování v celé budově, aby mohl stavební úřad odstraniti závadu.

Výnosem okresního školního výboru ze dne 12. února 1929, číslo 250 zastavuje se vyučování ve všech školách frýdeckých na dobrozdání úředního a školního lékaře, poněvadž mrazy trvají v síle – 37 stupňů a tím je ohroženo zdraví dětí.

Ihned také vychází nařízení Mšano z 16. února 1929, č. 999, jímž zastaveno vyučování na všech školách v republice od 18. – 24. února a dne 22. února 1929 přichází výnos Mšano č. 1040, kterým prodlouženo je zastavení vyučování na všech školách až do 28. února.

Nejsilnější mráz byl zaznamenán u nás dne 11. února, kdy dostoupil – 41 stupňů.

22. února mrazy poněkud povolují a již 23. a 24. února 1929 vlaje na budově školy pod sovou opět státní vlajka.

1931 – 1932

Podle nařízení mistra školství a národní osvěty se konal zápis žáků 26. a 27. června, ale ještě byl doplněn 1. září dětmi, které se přistěhovaly, aneb nebyly snad přijaty na střední škole. Zapsáno bylo 306 žáků. Na naší škole přibyla jedna třída a na dívčí měšť. také jedna třída, tedy měli jsme 9 tříd a neměli jsme místa pro tyto třídy. Proto zrušena byla pro tento šk. rok dílna, kamž dána byla jedna třída a druhá třída byla dána do kreslírny.

Tento rok došlo i diferenciaci. Podle počtu tříd nám bylo usnadněno rozdělení všeho žactva podle prospěchu a nadání na skupiny. Dotříd A jsou přiděleni žáci nadaní a rychle chápající. Do tříd B jsou přiděleni žáci méně nadaní a slabší

1936 – 1937

Jelikož počet žáků se zvýšil na 503, přibyly nám další dvě třídy a máme tak 11 tříd. Protože již v budově naší školy není pro všechny třídy místo, byly dvě třídy umístěny ve vedlejší školní budově. Ředitelem je Vladimír Raška.

Po schválení učebnic nastala povinnost, abychom získali hodně žákovských chudinských knih. Místní školní rada nemůže pro nepříznivý stav financí mnoho tomu věnovati, zvláště když ze zemského úřadu nám škrtli v rozpočtu celou třetinu. Proto se mezi žactvem vybraly peníze a za 2084 Kč od žáků a 1800 Kč ze školního paušálu bylo nakoupeno učebných knih.

1944 – 1945

Školní rok 1944/1945 byl zahájen dne 5. září 1944 a byl ukončen dne 12. července 1945 proto, aby se žactvo mohlo účastnit žňových prací. Tento školní rok byl poslední válečný, kdy bylo vyučováno za německé okupace. Pravidelný chod vyučování byl přerušován častými leteckými poplachy. Trvalo ještě tři měsíce, než byl náš kraj osvobozen.

1945 – 1953

Do roku 1953 zde byla chlapecká a dívčí měšťanská škola, základní vzdělávání bylo devítileté. Ředitelem chlapecké školy se stal po válce V. Škuta, dívčí školu vedl A. Lehár. V r. 1953 došlo ke změně na osmiletou střední smíšenou školu. Jejím ředitelem byl jmenován K. Čecháček.

1953 – 1989

V r. 1961 jsme přešli opět na devítileté základní vzdělání a v budově zůstala základní škola. Ředitelkou se stala L. Sležková. V roce 1957 bylo dokončeno ústřední topení, v roce 1964 zahájen provoz v nově přistavěné budově tělocvičny.

Další změnu ve vedení přinesl rok 1969, kdy se ředitelem stal L. Habrnál. Na začátku sedmdesátých let bylo na škole 23 – 25 tříd. Část I. stupně se učil ve staré škole na ulici Bruzovská.

V roce 1978 byla zahájena generální oprava hlavní budovy, v říjnu 1979 podlehla demolici škola na Bruzovské ulici a školní jídelna. Vyučování v opravené škole bylo zahájeno 1.9.1980. Náklady na opravu přesáhly 6 mil. Kč. V té době byla ředitelkou I. Dvořáková.

V roce 1985 byla zahájena stavba přístavby. Poprvé ji žáci začali využívat od 1.9.1988. Přestože vzhled budovy je typický pro éru komunismu a příliš neladí s více jak stoletou budovou původní školy, bylo učiněno maximum, aby byla více přijatelná. Jednak tomu pomohla bohatá zeleň okolo celé budovy a také spousta rostlin a květin na chodbách a zábradlích spolu s výzdobou chodeb pracemi dětí.

1989 – 1993

Po listopadové „sametové“ revoluci v roce 1989 nastaly určité změny i na naší škole. Ředitelem se stal Jan Tabach. Škola se stále modernizovala. Byla vybudována další tělocvična v prostorách kotelny ve staré budově.