Silné setkání s pamětnicí holokaustu Michaelou Vidlákovou
Naši žáci 8. a 9. ročníku měli mimořádnou příležitost vyslechnout životní příběh paní Michaely Vidlákové, pamětnice holokaustu, která jako malá dívka prošla terezínským ghettem.
Setkání se uskutečnilo ve dvou projektových dnech – v pondělí 14. září a o dva dny později – v důstojných prostorách velkého jednacího sálu Magistrátu města Frýdku-Místku. Akce se zúčastnil také náměstek primátora Lukáš Slíva, kterému děkujeme za pomoc se zajištěním prostor pro oba projektové dny.
Příběh, který učebnice nenahradí
Paní Michaela Vidláková dokázala svým optimismem, energií, smyslem pro detail a mimořádným vypravěčským talentem zaujmout mladé posluchače i přítomné dospělé. Její vzpomínky nebyly jen svědectvím o tragických dějinných událostech. Nesly v sobě také silné poselství o naději, odvaze, přátelství, vzdělání a schopnosti člověka nevzdávat se ani v nejtěžších chvílích.
Žákům vyprávěla o životě v terezínském ghettu, odloučení od rodičů i drobných radostech, které v tehdejších podmínkách znamenaly nesmírně mnoho. Jednou z nich byl například smluvený signál jejího tatínka, který zapískal pod oknem, aby věděla, že je nablízku.
Vzpomínala také na vychovatele, kteří děti navzdory zákazu tajně učili. Připomněla přitom samozřejmosti, nad nimiž se dnes často ani nepozastavíme – možnost chodit do školy, cestovat veřejnou dopravou, navštěvovat kino či divadlo, sportovat nebo se svobodně přátelit s lidmi bez ohledu na jejich původ.
Někdy rozhodují zdánlivé maličkosti
Silnou částí vyprávění byl příběh jejího tatínka. Jeho pracovitost, ochota učit se novým věcem a řemeslná zručnost sehrály v osudu celé rodiny zásadní roli. Dřevěná hračka, kterou malé Míše vyrobil a kterou si vzala s sebou do Terezína, se stala dokladem jeho truhlářských schopností a potřebnosti pro práci.
Také další události ukázaly, jak neuvěřitelně tenká mohla být hranice mezi životem a smrtí. Tatínek měl odjet transportem do Osvětimi. Když však vichřice poškodila střechy a bylo třeba pomoci s opravami, na poslední chvíli z transportu vystoupil, aby pomohl kamarádovi. Další transport už vypraven nebyl a rodina tak zůstala pohromadě.
Poselství pro dnešní mladé
Paní Vidláková žáky opakovaně vybízela, aby se učili a zajímali o nejrůznější věci, protože člověk nikdy neví, která znalost nebo dovednost se mu v životě bude hodit.
Mluvila také o hodnotách, které jí předali rodiče a které ji provázely celým životem – o přátelství, vytrvalosti, skromnosti, poctivosti a ochotě pomáhat druhým. Její životní zkušenost ukazuje, jak důležité je neztrácet naději a hledat sílu pokračovat dál i v mimořádně těžkých situacích.
Setkání moderoval a odborně vedl pan Radek Hejret, lektor primární prevence antisemitismu, xenofobie a rasismu. Ani v závěrečné části nebyla o otázky žáků nouze a několik hodin společného programu uteklo nečekaně rychle.
Setkali jsme se se vzdělanou, kultivovanou, moudrou a nesmírně vitální ženou, jejíž osobní svědectví dokáže historii přiblížit způsobem, který žádná učebnice nenahradí.
Paní Michaele Vidlákové děkujeme za její otevřenost, čas a především za poselství, které našim žákům předala. Přejeme jí pevné zdraví a mnoho sil. Na toto setkání budeme dlouho vzpomínat.
